Spánkový dluh nedohoníte, ale uhradit ho můžete
Kdo spí delší dobu příliš krátce, často doufá, že někdy potom chybějící hodiny "naspí". Pokud například ve všední dny chodíte pozdě spát a brzy vstáváte do práce, a o víkendu si pořádně přispíte v domnění, že se spánkového dluhu zbavíte, můžete být zklamáni. Jak je to tedy se "spánkovým dluhem"? Je skutečně možné chybějící hodiny dospat později?
Dospělý člověk potřebuje průměrně osm hodin nepřerušovaného nočního spánku, v rozmezí zhruba mezi šesti a deseti hodinami. Kratší spánek nebo jeho přerušování v podobě opakovaného nočního vstávání vede k poruchám soustřední, nepozornosti i k duševním poruchám. Pokud nedostatek spánku trvá dlouhodobě, spolupodílí se mimo jiné na vzniku cukrovky a srdečně cévních onemocnění.
Celistvý spánek
Nepřerušovaný spánek je potřebný kvůli správnému a dostatečnému střídání fází spánku, které zaručí jak odpočinek a regeneraci všech tělních soustav, tak správné uložení informací do mozku. Při nedostatečné délce jedné spánkové fáze dochází také k horšímu nástupu fáze další, takže opakované zdřímnutí nás možná osvěží, ale kvalitní spánek nenahradí.
I když chybějící spánek nemůžeme jednoduše "naspat zpátky" (tj. pokud nám v průběhu týdne vznikne pětkrát dvouhodinový spánkový dluh, neznamená o pět hodin delší spánek v sobotu a v neděli, že si nahradíme chybějící hodiny – nikdy totiž nenaspíme přesně ty fáze spánku, o které jsme přišli), je možné postupně upravit spánkovou hygienu, tedy to, jak dlouho spíme a jak kvalitně, a tím dát tělu možnost napravit škody dosud vzniklé nedostatkem kvalitního spánku.
Takzvaná úhrada spánkového dluhu tedy nespočívá v pouhém naspání chybějících hodin, ale v celkové úpravě režimu spánku a usínání.Základem je usínání v pravidelnou hodinu v klidné místnosti připravené ke spaní, probuzení bez budíku, až když se dostatečně vyspíme (pak dojde v mozku k přirozené aktivaci procesu probouzení), a samozřejmě v naplánování času, kdy se uložíme ke spaní, tak, abychom měli před sebou do rána dostatek času pro vyspání.