Podívejte se na 10 míst světa dříve, než zmizí

Povodně, mega hurikány, katastrofální lesní požáry, malárie, vražedná sucha a naopak sněhové bouře v Africe a na Arabském poloostrově. To není pouhý seznam morových ran, ale budoucnost naší planety, viděná očima vědců, sledujících důsledky globálního oteplování. Podívejte se s námi na místa, která jsou nejvíce ohrožena.

Podle nejnovějších výzkumů současné změny klimatu nejvíce ohrožují Čínu, Indii, Egypt, Spojené státy a Thajsko. Americká ekologická organizace Worldwatch Institute předpovídá, že do roku 2015 bude na světě 33 měst, která budou mít nejméně 8 milionů obyvatel. Tvrdí také, že 21 pobřežních měst bude zatopeno, nebo bude mít přinejmenším velké problémy se záplavami. Tání grónských ledovců má zdvihnout hladiny moří do roku 2100 nejméně o půl metru. „Šance na roztátí všech ledovců jsou sice malé, ale nemůžeme vyloučit možnost jejich významného úbytku,“ říká pracovník Worldwatch Institute John Young. „Nemusí to být jen zatopení části Bangkoku, ale potopení Bostonu, Manhattanu, Hamburku či kalifornského Malibu,“ dodává Young. Že je to přehnané? Dost možná, ale skleníkové plyny jako kysličník uhličitý a metan v atmosféře hrozí zvýšením teploty do roku 2100 až o 6,4°C. Přitom za celé 20. století se teplota zvýšila o pouhých 0,6°C. Tyto změny mohou sice potěšit farmáře v Grónsku, kteří budou pěstovat v dříve ledových pustinách obilí, ale určitě nepotěší lyžaře, protože například Alpské ledovce by mohly zmizet už do roku 2050. Hrozba se vznáší i nad známým tyrolským lyžařským střediskem Kitzbuhl, které už nikdy nemusí poznat zimní radovánky se sněhem. Podobně je ohroženo i maďarské jezero Balaton, které by mohlo být do roku 2100 písečnou pouští bez vody. Do roku 2020 se mohou stát řecké Athény v důsledku letních veder a smogu téměř neobyvatelné.

1. Athény, Řecko
Pokud toužíte vidět na vlastní oči Parthenon, Akropolis a další památky, které nám zanechali naši předkové, měli byste si pospíšit. Rozhodně si nevybírejte již dnes k návštěvě letní měsíce. Teploty zde už pravidelně přesahují 40°C a mraky smogu pořádně zhoršují dýchání. Athény se v posledních letech stávají pro mnohé turisty smrtící pastí. Nevydrží zdejší vedra a domů se vracejí v rakvích. Podobné problémy má například i Káhira nebo Istanbul. Tato místa už turisté v létě nenavštěvují.

2. New York, Manhattan, USA
Pokud si newyorčané myslí, že umístění Manhattanu uvnitř newyorského zálivu je ochrání před stoupající hladinou moří, jsou na omylu. Ostrov je zcela obklopen vodou oceánu a řeky Hudson. Ohroženy jsou zejména okružní komunikace West Side Highway nebo ulice Battery Park a Wall Street. Moderní animované simulace upozorňují na možnost zatopení známého Holland tunelu. Vzestup hladiny vody by ohrozil rovněž dodávky vody pro Manhattan, protože by došlo k zaplavení vodárny na Hudsonu.

3. Velký bariérový útes, Austrálie
2600 kilometrů dlouhý Velký bariérový útes u severovýchodního pobřeží Austrálie. Největší australská turistická atrakce a jedinečný ekosystém, vytvořený živými organismy – korály. Desítky kilometrů útesu mizí každým rokem v důsledku oteplující se vody. Koráli umírají a jejich vápencové schránky se rozpadají. Poslední vědecké výzkumy tvrdí, že celý Velký bariérový útes by mohl zmizet do roku 2030.

4. Malibu v Kalifornii, USA
Jakoby mohutné lesní požáry, sesuvy půdy a všudypřítomná hrozba velkého zemětřesení nestačily. Legendární milionářské středisko Malibu ohrožuje i globální oteplení. Jen tenký proužek pobřežní dálnice odděluje město od Tichého oceánu. Stačí větší vlnobití, hurikán nebo zvýšení hladiny moří a celé Malibu zmizí ve vlnách.

5. Floridské bažiny Everglades, USA
Velká část jižní Floridy leží nevysoko nad hladinou moře. Stoupající oceán již dnes ohrožuje sladkovodní přírodní rezervaci Everglades, největší subtropickou divočinu v USA. Ohrožena je tamější zvířena, jako floridská puma, krokodýl americký, nebo kapustňák. Mořská voda již dnes prosakuje do sladkých vod a velká vlnobití ničí přirozené zábrany, tvořené mangrovými porosty.

6. Jezero Balaton, Maďarsko
Největší sladkovodní jezero střední a východní Evropy, dlouhé 77 kilometrů a jedna z hlavních maďarských turistických atrakcí. Malebné jezero lemované vinicemi a kouzelnými vesničkami. S průměrnou hloubkou pouhé tři metry je však jezero velmi citlivé na žhavá a suchá léta, která přicházejí. Pokles hladiny, rozšíření nebezpečných sinic a stoupající koncentrace znečištění, může už v nejbližších letech udělat z jezera mrtvou zónu. Vědci nevylučují ani jeho úplné vyschnutí.

7. Malta, Středozemní moře
Ostrovní stát Malta čelí zcela jinému druhu nebezpečí, které může jednou jeho obyvatele donutit k opuštění ostrova. Je jím nedostatek pitné vody, zapříčiněný kupodivu rovněž globálním oteplováním. Více než polovina pitné vody je získávána odsolováním mořské vody. Stoupající hladina moří může ohrozit celé tamější vodní hospodářství. Podobné hrozbě bude podle expertů čelit v příštích letech i řecký ostrov Kréta.

8. Puerto de Mazarron, Španělsko
Mazarron, oblast v jihovýchodním Španělsku se pyšní jedněmi z nejkrásnějších pláží Evropy, hojně vyhledávaných turisty. Během dvou nebo tří desetiletí se však může všechno změnit. Tamější prostředí se jeví stále přitažlivější pro komáry rodu Anopheles, roznášející nebezpečnou malárii. Podle nejnovější studie může dojít během několik let ke kalamitnímu stavu. Zdejší oblast navíc ohrožují každoročně i rozsáhlé lesní požáry.

9. Tokio, Japonsko
Tokio může být v příštích desetiletích přímo ohroženo stoupající hladinou moří. Nejhůře budou postiženy jeho centrální obchodní čtvrtě, které může voda zaplavit až do výše jednoho metru. Japonsko už dnes vypracovává krizové scénáře pro tuto situaci. Času není nazbyt, protože k ní má dojít už do konce tohoto století.

10. Národní park Serengeti, Tanzánie
Snad nejslavnější národní park na světě, domov gepardů, lvů, chráněných pakoní hřívnatých, slonů, nosorožců a dalších zvířat, obrovské přírodní safari. To je Serengeti. Globální oteplení může toto všechno zničit a udělat území neobyvatelné jak pro zvířata, tak pro miliony turistů. Vyšší teploty mohou podle počítačových modelů přinést parku záhubu. Stačí, když zmizí přirozená napajedla a vyschnou místní jezera. Následovala by masová migrace zvířat z parku, některé druhy by změny nepřežily.