V Kanadě jsou dva oficiální jazyky – angličtina a francouzština. I když je ve většině provincií oficiální jazyk pouze jeden, úřady jsou bilingvní. Asi 25 procent Kanaďanů mluví anglicky i francouzsky. Francouzština není pro školáky povinná (kromě Quebecu, což je francouzská provincie), ale někteří si ji zvolí jako druhý jazyk. Jediná bilingvní provincie je Nový Brunswick, ale angličtina zde převažuje asi dvojnásobně.
Kanadská angličtina je podobná spíše té britské, co se týče výslovnosti, i některých výrazů, kterým Američané nerozumí. Také mají pár výrazů vlastních, kterým se říká „kanadiasmy“.
Většina kanadské angličtiny je ale mix angličtiny americké a britské.
Slangově se někdy Kanaďanům říká Canucks, hodně lidí si myslí, že je to označení hanlivé, ale není tomu tak. Pojmenování vzniklo ve Spojených státech a označovalo francouské Kanaďany, dnes je to označení pro jakéhokoliv Kanaďana. Dokonce existuje i hokejový tým, který si říká The Canucks.
V některých provinciích mají svůj vlastní slang, jako například v Britské Kolumbii, tamnímu slangu se říká chinook jargon, tento slang v sobě kombinuje slova z angličtiny i francouzštiny, stejně jako z ostatních jazyků – třeba z polynéských a asijských řečí. Pochází z řeči původních obyvatel, promísil se s angličtinou a francouzštinou a ostatními jazyky v devatenáctém století. Některé výrazy z tohoto slangu používají lidé, i když už si třeba neuvědomují, že mluví chinook žargonem.
Nejvíce užívaným slovem je skookum, znamená velký, monstrózní, obrovský. Používá se hlavě ve spojeních s ostatními slovy (skookum house – vězení, skokomish – odvážlivci atd.) Používá se také jako označení místního suvenýru – panenky z hor.
Slovo cheechako označuje nováčky, nebo také „zelenáče“.
Odlišnosti napříč Kanadou jsou tak ve výslovnosti a v přízvuku – takto se odlišuje například Ottawa Valley Twang – přízvuk obyvatel kolem hlavního města Kanady a v údolí řeky Ottawa, kteří jsou snadno rozpoznatelní svým přízvukem.
Neobvyklé názvy, které by vás v Kanadě mohly překvapit:
beer parlour | označení pro bar nebo pivnici |
parkade | parkoviště (nejvíce se tak označuje parkoviště na západě země) |
washroom | toaleta, umývárny na benzínové pumpě |
gasbar | jiné označení pro benzínku |
ABM | bankomat, v USA se častěji používá výraz ATM |
poutine | hranolky s omáčkou a sýrem |
Slangové výrazy pro měnu
Kanadskou měnou je kanadský dolar. Různé mince mají ale různá slangová jména. Proto nebuďte zaskočeni, až vám tyto názvy budou říkat třeba v obchodě nebo v baru.
Dolaru obecně říkají buck, ale to platí i pro dolar americký, proto aby to odlišili, říkají kanadskému dolaru loonie. Dvoudolarové minci říkají zase toonie. Ve francouzské části říkají dolaru piastre, kanadskému pak huard.
Kanadská francouzština se od té evropské hodně liší. Francouzsky se hovoří například v Quebecu – ale vystačíte zde s angličtinou, hlavně ve známých turistických destinacích. Pokud se vypravíte někam na venkov, budou se vám jistě hodit některé často používané fráze.
Dobrý den | Bonjour [bonžůr] |
Ahoj | Salut [salu] |
Nashledanou | Au revoir [orevuár] |
Dobrý večer | Bon soir [bon suár] |
Dobrou noc | Bon nuit [bon nui] |
Jak se máte? | Comment ça va? [coman sa va] |
Dobře | Bien/Ca va bien [bian, sa va bian] |
Jmenuji se… | Je m´appelle [ž mapel] |
Prosím | S´il vous plait [sil vu ple] |
Děkuji | Merci |
Není zač | De rien [d rian] |
Ano | Oui [wi] |
Ne | Non [no] |
Mluvíte anglicky? | Parlez-vous anglais? [parlevu anglé] |
Nemluvím francouzsky | Je ne parle pas francais [ž n parl pa francé] |
Nerozumím | Je ne comprend pas [ž n komprán pa] |
Ztratil/a jsem se | Je suis perdu [ž sui perdu] |
Bydlím v hotelu… | J´habite á l´hotel… [žabit alotel…] |
Kde je… | Oú se trouve… [ú s trúv] |
Kolik to stojí? | Combien ca coute? [kombian ca kut] |
Číslovky
1 | un [án] |
2 | deux [d] |
3 | trois [trua] |
4 | quatre [katr] |
5 | cinq [sank] |
6 | six [sis] |
7 | sept [set] |
8 | huit [uit] |
9 | neuf [nef] |
10 | dix [dis] |
20 | vinght [van] |
30 | trente [trant] |
40 | quarante [karant] |
50 | cinquante [senkant] |
60 | soixante [suasan] |
70 | soixante – dix [suansan dis] |
80 | quatre – vinght [katr van] |
90 | qautre – vinght – dix [katr van dis] |
100 | cent [san] |
1000 | mille [mil] |